Nový rok (1.–2. 1.), Den sjednocení Rumunska (24. 1.), Velký pátek a Velikonoční pondělí (dle pravoslavného kalendáře), Svátek práce (1. 5.), Letnice, Den dětí (1. 6.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), Svátek sv. Ondřeje (30. 11.), Národní den Rumunska (1. 12.), Vánoce (25.–26. 12.).
Nový rok (1.–2. 1.), Den sjednocení Rumunska (24. 1.), Velký pátek a Velikonoční pondělí (dle pravoslavného kalendáře), Svátek práce (1. 5.), Letnice, Den dětí (1. 6.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), Svátek sv. Ondřeje (30. 11.), Národní den Rumunska (1. 12.), Vánoce (25.–26. 12.).
Bună ziua / Salut – Dobrý den / Ahoj
Bună ziua / Salut – Dobrý den / Ahoj
Mulțumesc – Děkuji
La revedere – Na shledanou
Vă rog – Prosím
Da / Nu – Ano / Ne
Scuzați-mă – Promiňte
Nu înțeleg – Nerozumím
Rumuni jsou pohostinní a přátelští, při návštěvě je zvykem přinést drobný dárek (víno, sladkosti nebo květiny v lichém počtu). Přípitek se dělá s očním kontaktem, hostina má silný společenský rozměr.
Rumuni jsou pohostinní a přátelští, při návštěvě je zvykem přinést drobný dárek (víno, sladkosti nebo květiny v lichém počtu). Přípitek se dělá s očním kontaktem, hostina má silný společenský rozměr.
Pozor na gesto přikyvování hlavou — v tradiční rumunské kultuře může u starší generace na venkově znamenat opačný význam než v Česku, dnes už je ale mezi mladými sjednocené s běžným evropským standardem.
Oblečení je neformální, ve velkých městech na úrovni běžného evropského standardu. Do pravoslavných kostelů a klášterů se doporučuje zakryté rameno a u žen i pokrývka hlavy.
Oblečení je neformální, ve velkých městech na úrovni běžného evropského standardu. Do pravoslavných kostelů a klášterů se doporučuje zakryté rameno a u žen i pokrývka hlavy.
Necitlivé narážky na Ceaușeska nebo komunistickou minulost mohou u starší generace vyvolat rozpačitou reakci. Ukazování na lidi prstem se považuje za nezdvořilé, stejně jako v jiných evropských zemích.
Necitlivé narážky na Ceaușeska nebo komunistickou minulost mohou u starší generace vyvolat rozpačitou reakci. Ukazování na lidi prstem se považuje za nezdvořilé, stejně jako v jiných evropských zemích.
Muslimská menšina (hlavně Turci a Tataři v Dobrudži u Černého moře) tvoří kolem 0,3 % populace, Ramadán běžný chod země neovlivňuje.
Muslimská menšina (hlavně Turci a Tataři v Dobrudži u Černého moře) tvoří kolem 0,3 % populace, Ramadán běžný chod země neovlivňuje.
Na tradičních tržnicích a u pouličních prodejců suvenýrů je smlouvání běžné, v obchodech a restauracích ne.
Na tradičních tržnicích a u pouličních prodejců suvenýrů je smlouvání běžné, v obchodech a restauracích ne.