Kultura

10–15 % z účtu je zvykem, u výjimečné obsluhy až 20 %. Řada podniků u větších skupin účtuje servisní poplatek zvlášť.

Nový rok, Velikonoce, Svátek práce, Nanebevzetí Panny Marie, Všech svatých, Boží tělo, Den nezávislosti

Dzień dobry! – Dobrý den! Cześć! – Ahoj! (neformální) Dobry wieczór! – Dobrý večer! Dobreanoc! – Dobrou noc! Do widzenia! – Na shledanou! Przepraszam – Promiňte / Omlouvám se Dziękuję – Děkuji Proszę – Prosím / Není zač Základní konverzace Tak – Ano Nie – Ne Jak się masz? – Jak se máš? Dobrze, dziękuję. – Dobře, děkuji. Jak się nazywasz? – Jak se jmenuješ? Nazywam się... – Jmenuji se...

Polské společenské zvyky kombinují středoevropskou formálnost s tradiční slovanskou pohostinností. Při setkání i loučení je běžné podání ruky s pevným stiskem. Mezi blízkými lidmi převládá líbání na obě tváře a u starší generace na venkově muži ženám při pozdravu stále líbají ruku. Ve formálním styku se používá oslovení s titulem Pan nebo Pani, přičemž přechod k tykání navrhuje vždy starší nebo společensky výše postavená osoba. Při návštěvě domácnosti se očekává přesný příchod a drobný dárek v podobě kvalitního alkoholu, sladkostí nebo květin, kterých se nosí lichý počet s výjimkou třinácti. Hosté se při vstupu vždy zouvají a případné odmítnutí nabízeného pohoštění bývá vnímáno jako nezdvořilost. Hostitelé během návštěvy neustále doplňují jídlo, proto by host měl pro naznačení plné sytosti nechat malý zbytek pokrmu na talíři, jelikož prázdný talíř pro hostitele signalizuje další hlad. Ke konzumaci alkoholu neodmyslitelně patří povinný přípitek s udržováním očního kontaktu. Společenská konverzace by se neměla dotýkat citlivých tabu témat, jako jsou nevhodné vtipy o historii, druhé světové válce, sovětské éře nebo kritika katolické církve. Mnoho tradic se přímo pojí s významnými náboženskými svátky. Během Štědrého večera rodiny u stolu sdílejí symbolický chléb a tradičně se podává bezmasá večeře skládající se z dvanácti chodů. O Velikonočním pondělí se dodržuje zvyk zvaný Śmigus-Dyngus, kdy se lidé pro zábavu a na znamení dávné pohanské očisty polévají vodou. K oblíbeným podzimním zvyklostem patří věštění budoucnosti pomocí lití rozehřátého vosku do studené vody v předvečer svátku svatého Ondřeje. Důležitou součástí polské kultury a doslova národní vášní je také hromadný sběr hub v přírodě. Zásadní roli v každodenním životě pak hraje hluboká úcta k rodině, ohleduplnost k ženám a silný celonárodní patriotismus.

Oblékání je neformální a praktické, do lepších restaurací nebo divadel se očekává upravenější styl. Do kostelů se sluší zakrytá ramena a kolena.

Polsko je silně katolická země — kritika církve nebo náboženství v běžné konverzaci se nedoporučuje, stejně jako srovnávání s Ruskem nebo bagatelizování historie 2. světové války. Ve formálním styku se dlouho drží vykání a oslovení příjmením.

Polsko má jednu z nejmenších muslimských komunit v Evropě (výrazně pod 1 % populace, hlavně tatarská menšina). Ramadán běžný provoz obchodů, restaurací ani dopravy nijak neovlivňuje.

Ceny jsou pevně dané, smlouvání v obchodech ani restauracích není zvykem. Výjimkou mohou být bleší trhy.