Ve městech, obchodních centrech a řetězcích se kartou platí naprosto běžně, přes 80 % podniků ve velkých městech karty přijímá a většina transakcí jde přes tuzemský systém KNET. V tradičních souках, na malých rodinných stáncích a u pouličních prodejců je ale zvykem platit v hotovosti.
Kuvajt patří k dražším destinacím regionu, i když bez alkoholu odpadá celá jedna nákladová kategorie, která jinde rozpočet zvedá. Levné ubytování a jídlo v místních (často indických nebo libanonských) restauracích drží denní útratu nízko, moderní hotely a nákupní centra jsou naopak srovnatelné se západní Evropou.
Bankomaty většiny místních bank poplatek neúčtují, u některých bank ale ano (řádově jednotky KWD) — záleží na konkrétní bance, navíc si poplatek může účtovat domácí banka.
Kuvajt na rozdíl od většiny ostatních zemí Perského zálivu zatím nezavedl DPH, takže tu neexistuje ani systém vracení daně turistům.
Stejně jako jinde platí: na terminálu i v bankomatu vždy zvolte platbu v dinárech (KWD), ne v domácí měně — kurz banky je téměř vždy výhodnější než dopočet obchodníka.
V souku Al-Mubarakíja (koření, textil, starožitnosti) je smlouvání běžné a očekávané, v obchodních centrech a řetězcích se ceny nesmlouvají.