Jižní Korea je jednou z nejvíce bezhotovostních zemí světa – karty a mobilní platby (Samsung Pay, Kakao Pay) tvoří naprostou většinu plateb a přijímají je i malé obchody, taxíky i MHD. Hotovost se hodí hlavně na starých tržištích (Namdaemun, Dongdaemun) a u drobných pouličních prodejců jídla, kde platební terminál nemusí být.

Ceny v Jižní Koreji (2026, orientačně):
Karty a mobilní platby tvoří asi 90 % transakcí, hotovost je spíš okrajová a hodí se hlavně na tradiční tržnice a pouliční stánky.
Apple Pay funguje jen na malé části terminálů (odhadem kolem 10 %) a je vázaný na korejsky vydané karty, takže pro turisty je v praxi spolehlivější Samsung Pay (funguje i na starších terminálech) nebo prostě fyzická karta. Domácí super-appky Kakao Pay a Naver Pay vyžadují korejské telefonní číslo a bankovní účet.
Typický poplatek bankomatu za výběr zahraniční kartou, rok 2026. Woori Bank a bankomaty v prodejnách 7-Eleven/Global patří k nejlevnějším, k tomu si banka doma obvykle účtuje ještě vlastní poplatek za zahraniční transakci.
10% DPH lze vrátit při nákupu nad 30 000 KRW na účtenku v obchodech označených Tax Free, u částek do milionu wonů funguje okamžitá sleva přímo na pokladně, jinak přes kiosky na letišti nebo ve městě.
Při platbě kartou i výběru z bankomatu vždy zvolte účtování ve wonech (KRW), ne v přepočtu na domácí měnu – dynamická konverze (DCC) je v Koreji obzvlášť nevýhodná, s přirážkou 3–8 % nad rámec běžného poplatku banky za zahraniční transakci.
Na tradičních tržnicích typu Namdaemun nebo Dongdaemun se smlouvání toleruje u oblečení a suvenýrů, u jídla ne. Slevy bývají spíš symbolické (v přepočtu jednotky až desítky korun), ne jako v jihovýchodní Asii. V moderních obchodech a nákupních centrech se nesmlouvá.