Nejvyšší hora Islandu (Hvannadalshnúkur) měří 2 110 m, což je pod hranicí 2 500 m, od které se běžně objevuje výšková nemoc. Riziko je tak prakticky zanedbatelné.
Nejvyšší hora Islandu (Hvannadalshnúkur) měří 2 110 m, což je pod hranicí 2 500 m, od které se běžně objevuje výšková nemoc. Riziko je tak prakticky zanedbatelné.
Poloostrov Reykjanes prochází od roku 2021 sérií sopečných erupcí — ta poslední proběhla v létě 2025, další je pravděpodobná i v roce 2026. Erupce jsou dosud malé a mimo obydlené oblasti, ale doporučuje se sledovat stránky Veðurstofa Íslands (vedur.is) a bezpečnostní upozornění.
Poloostrov Reykjanes prochází od roku 2021 sérií sopečných erupcí — ta poslední proběhla v létě 2025, další je pravděpodobná i v roce 2026. Erupce jsou dosud malé a mimo obydlené oblasti, ale doporučuje se sledovat stránky Veðurstofa Íslands (vedur.is) a bezpečnostní upozornění.
V zimě (listopad–duben) hrozí na horách a v odlehlých oblastech laviny, na jaře tání ledovců může způsobit náhlé záplavy (jökulhlaup). Celoročně je rizikem tzv. sneaker wave na jižním pobřeží.
Island nemá žádné velké predátory ani jedovaté hady či pavouky. Jediným původním savcem je polární liška, která výjimečně přenáší vzteklinu, pokud by pokousala — jinak není agresivní. Drobným rizikem jsou vosy a včelí bodnutí u alergiků.
Island nemá žádné velké predátory ani jedovaté hady či pavouky. Jediným původním savcem je polární liška, která výjimečně přenáší vzteklinu, pokud by pokousala — jinak není agresivní. Drobným rizikem jsou vosy a včelí bodnutí u alergiků.