Karty (Visa, Mastercard) přijímají hotely, řetězcové obchody a restaurace ve velkých městech, mimo ně a na trzích ale jednoznačně vede hotovost a mobilní platby přes UPI (dominantní systém, pro turisty ale bez indického bankovního účtu obtížně dostupný). Doporučuje se mít vždy zásobu hotovosti v rupiích.

Ceny v Dillí (2026, orientačně):
Přestože ve velkých městech karty a mobilní platby (UPI) fungují čím dál běžněji, hotovost zůstává mimo turistická centra a řetězcové obchody stále klíčová, hlavně na trzích a u drobných služeb.
UPI (Unified Payments Interface) je v Indii naprosto dominantní systém QR plateb, pro turisty bez indického bankovního účtu je ale přímé využití komplikované — pomáhají aplikace třetích stran umožňující platit indické QR kódy zahraniční kartou.
Odhad za rok 2026 — zahraniční karty si u výběru z bankomatu obvykle účtují poplatek v přepočtu kolem 200–300 INR za transakci plus poplatek vlastní banky doma.
Indie nemá jednotnou celostátní turistickou daň z ubytování — místo ní se uplatňuje GST na ubytování (5 % do 7500 INR/noc, 18 % nad tuto hranici) a vyšší vstupné pro cizince na řadě památek.
Turisté na krátkodobém nepřistěhovaleckém pobytu do 6 měsíců mohou žádat o vrácení GST (indické DPH) na zboží, které vyvezou z Indie — nevztahuje se na zboží/služby spotřebované přímo v zemi.
Při platbě kartou je vhodné vždy zvolit účtování v rupiích (INR), ne v přepočtu na domácí měnu — dynamická konverze měny používá nevýhodnější kurz. U mobilních plateb (UPI přes aplikace třetích stran) počítejte navíc s poplatkem 1–3 % za směnu.
Na tržnicích, u pouličních prodejců a rikšů se smlouvání běžně očekává a počáteční cena bývá pro turisty násobně navýšená, v obchodech s cenovkami a nákupních centrech se ale neuplatňuje.