Kultura

Nový rok (1. 1.), Velký pátek (podle data Velikonoc), Svátek práce (1. 5.), Bitva u Pichinchy/výročí nezávislosti (24. 5.), Den nezávislosti Guayaquilu (10. 8.), Den nezávislosti Quita (9. 10.), Svátek zesnulých (2. 11.), Vánoce (25. 12.). Kromě celostátních svátků má navíc každá provincie svůj vlastní volný den.

Buenos días/tardes/noches – Dobré ráno/odpoledne/večer Hola – Ahoj Por favor – Prosím Gracias – Děkuji ¿Cómo está? – Jak se máte? Hasta luego – Na shledanou Espaňolština je jediným úředním jazykem, v andských oblastech se navíc mluví kičwou.

Ekvádorci kladou důraz na osobní vztahy a zdvořilost, obchodní i společenská jednání proto většinou začínají neformálním pokecem. Zpoždění 15–20 minut se v běžném životě bere jako norma, i když u organizovaných výletů a transferů se očekává dochvilnost. Při pozdravu se podává ruka, mezi bližšími přáteli je běžné poplácání po rameni nebo polibek na tvář u žen.

Běžné oblečení je neformální a praktické, ve vysokohorském Quitu je vhodné počítat s vrstvením kvůli chladným ránům a večerům. Na obchodní schůzky se nosí konzervativní oblek, na pobřeží v Guayaquilu jsou kvůli vedru přijatelné lehčí látky. Do kostelů a chrámů se nechodí v plavkách ani příliš odhaleně.

Fotografování domorodých obyvatel bez svolení se považuje za nezdvořilé. Ukazování prostředníčkem je stejně urážlivé jako v Evropě. Diskuze o politice a bezpečnostní situaci je vhodné s cizími lidmi spíš nezahajovat, u obchodních jednání se navíc nedoporučuje slibovat nic, co nejde splnit – dané slovo se bere velmi vážně.

Na řemeslných trzích, například proslulém Otavalu, se smlouvání očekává a je běžnou součástí nákupu. V obchodech a nákupních centrech mají zboží pevné ceny.